Adaptační pobyt. Slovník cizích slov vysvětluje pojem adaptace jako proces, během kterého dojde k přizpůsobení se novým okolnostem. V případě 6. ročníku si noví šesťáci zvykají na 2. stupeň, nové učitele, nové prostředí, nové výzvy, nové příležitosti. Adaptační pobyt jim umožní hlubší poznání spolužáků, sebe samých a možná i díky němu se z třídních a učitelů stávají tak trošku i „lidi”.

Ve skutečnosti je adaptační pobyt 120 hodin, 7 200 minut a 432 000 sekund intenzivních prožitků, během kterých se odehraje několik desítek důležitých okamžiků a událostí, které mnohdy zůstanou zapomenuty, pokud je s někým nesdílíme, nebo je někam nezapíšeme. O mnohých příbězích se rodiče dozví od svých dětí, ale některé se prostě jen tak ztratí.

Proto jsme se tentokrát s šesťáky pokusili si naše zážitky během ranního psaní zapisovat. Některé z nich jsou úsměvné a uvěřitelné, u některých bychom možná zvedli obočí  a jiné bychom označili rovnou za hoaxy. Nebo myslíte, že příběh o tom, jak si jeden z šesťáků četl ve čtečce u bazénu Vraždu v Orient Expresu od Agathy Christie, je pravdivý? Nechám to na vás.

A jeden z takových příběhů teď pustíme v tomto článku do světa prostě jen proto, aby nezůstal v zapomnění. 

Souboj s blanokřídlým hmyzem

Nikdy mě nenapadlo, že večerní klid by se měl týkat nejen žáků, ale i učitelek. Proto mě překvapilo, že v úterý ječely po 22 hodině nejvíce právě ony. „Babička Drsňačka” mohla mít další pokračování, tentokrát s názvem „Drsňačka učitelka”. Poté, co pokoj č. 13 vyděsil přízrak sršně obecné, jala se nejodvážnější z nás, sekat hlava nehlava měkkým ručníkem tuto vosu z blanokřídlých. Bez výsledku. Ty méně statečné ji podporovaly alespoň dobrou radou, co by tak mohlo jeho exitus podpořit. Přišel na řadu lak na vlasy. Nebyl asi moc kvalitní, bo nezabral, ale pak si kdosi vzpomněl, že má repelent. Do litého boje se zapojila i druhá odvážná drsňačka a v dokonalé souhře  proti nim neměl chudák šanci. Podařilo se. Padl v boji a byl vynesen na balkon. I ten, kdo se doteď v pokoji nebál, stejně musel pryč. Stal se z něj pavilon s deratizačním odérem. Když už jsme společně uléhaly do měkkých postelí, místo přání dobrou noc, přišlo LOVU ZDAR!

Mgr. Marcela Svatošová