Není učitel, asistent ani vychovatel v družině. Co tedy dělá školní psycholog? Stejně jako pedagogové pracuje hlavně s dětmi a na půdě školy. Jeho den v práci ale vypadá trochu jinak.

Každý den mám z větší části naplánovaný dopředu – v podstatě si tvořím na každý týden vlastní rozvrh. Některé hodiny se pravidelně opakují ve stejný čas, jiné se různě posouvají, mizí nebo se naopak objevují nové. Kvůli tomu je většina konzultací s dětmi nebo rodiči domluvena předem na určitý den a čas, samozřejmě kromě akutních problémů, které je třeba řešit co nejdříve.

Největší část práce leží rozhodně na poli individuální práce s dětmi. Některé mě osloví samy, u jiných přichází podnět od rodičů nebo učitele. Práce s nimi je velmi rozmanitá. Někomu stačí jedno setkání, s někým se vídám pravidelně po dobu několika měsíců. Témata se také různí, nejčastěji jde ale o ta vztahová. Kromě toho se samozřejmě objevují problémy s prospěchem a chováním, rodinná témata nebo různé patologické jevy. V poslední době jde především o sebepoškozování nebo závislost na tabákových výrobcích. U některých dětí se vyskytují také příznaky různých onemocnění – většinou poruch nálady nebo úzkostných poruch. Způsob práce s dětmi je pak individuálně přizpůsoben danému tématu – může jít o poradenství, nácvik sociálních dovedností nebo intervenci v případě akutního problému.Kromě individuálních konzultací se také věnuji celým třídním kolektivům, většinou v rámci třídnických hodin – i zde bývají nejčastějšími tématy vztahy mezi dětmi, vhodné způsoby komunikace a řešení konfliktů.

Práce psychologa je také úzce propojena s ostatními členy školního poradenského pracoviště, nejvíce pak s metodikem prevence. Setkáváme se na pravidelných schůzkách, podílíme se na řešení nežádoucích jevů a prevenci. Vedle práce s dětmi se také školní psycholog věnuje konzultacím s učiteli, především kvůli volbě přístupu k dítěti nebo třídě s výukovými obtížemi či problémy s chováním. Na konzultace docházejí také rodiče žáků, a to jak sami, tak i společně se svým dítětem.

V průměrném dni školního psychologa bychom tedy nejčastěji našli několik individuálních sezení s dítětem a nějakou tu konzultaci s učitelem nebo metodikem prevence. K tomu se může objevit hodina s celou třídou nebo schůzka s rodičem. I tak platí, že práce je velmi rozmanitá a každý den může být úplně jiný. 

Mgr. Eva Mach, školní psycholog ZŠ Františka kardinála Tomáška Studénka