8. 11. 13:00 – start – prvních devět parlamenťáků se vrhá na přípravu. Někteří zdobí vnitřní prostory školy, jiní se starají o svíčky.
Od 16:00 probíhá instalace strašidelných prvků na hřišti a v okolí stezky.
V 16:30 přichází ostatní členové parlamentu a tentokrát to běží jako na drátku. Každý ví, co má dělat a dokončují se poslední přípravy, proběhne převlékání, zapalování stezky, instalace techniky, která nás lehce „postrašila“, když chtěla stahovat aktualizace, a pak nefungovala fleška. Přes počáteční komplikace je všechno ok, před hlavním vstupem už stojí fronta natěšených dětí, které se rády bojí a v 17:45 vychází první odvážlivci na trasu. Dalších 75 minut strašidla z Jedničky straší tak poctivě, až několik rodičů s malými dětmi odchází po absolvování venkovní trasy a dovnitř nemají odvahu ani vstoupit. Ani pak naše práce nekončí, ještě se musí uklidit, zamést střepy z rozbitých skleniček, zhasnout svíčky, sdělit si, co se povedlo, ale i nepovedlo a teprve v 19:30 zavládne klid.
A jak vypadá celková bilance Strašidelné školy 2019? – Třicet členů parlamentu, 8 učitelů, XY spokojených a vyblázněných dětí (ještě jsme nepřišli na to, jak je spočítat), slušní bývalí deváťáci. Vše klaplo, žádné ztráty, jen po strašidlech něco zůstalo. I přes určitá pravidla, která jsme museli zavést, nám naši příznivci zachovali přízeň a strašidla odchází domů unavená, ale tentokrát spokojená.
A na co se z letošní straši školy nedá zapomenout? Na nekompromisní strašidla na začátku stezky, která tvrdě dodržovala minutové rozestupy, na neskutečný jekot Markéty a Káji, při kterém někteří málem ohluchli, na originální nápad s krabicí kluků z Albrechtiček, na rozdivočelá strašidla v šatnách, která musela zklidnit paní učitelka Tomanová, na zuřivého Marka, který proháněl účastníky se sekerou (plastovou) v ruce a možná i na tuto otázku: „Mami, kdy můžu začít chodit do parlamentu?“
Mgr. Marcela Svatošová
